V našich životech se často stává, že jsou vedle nás úplně špatní lidé. Znovu a znovu si vybíráme muže a ženy, kteří se k nám vůbec nehodí, a pak trpíme, obviňujeme je i sebe, trpíme a donekonečna se sami sebe ptáme „Proč? a "K čemu?" Ale opravdu proč? Zdá se, že člověk dokáže přenést svou lásku téměř na každého živého tvora. Mám podezření, že to platí i pro neživé věci. Velmi často ve své fantazii vytvoříme obraz, který se nám líbí, a pak tento obraz sebe nasadíme na člověka jako masku, a pak milujeme právě tento obraz, aniž bychom si všimli živého člověka pod ním. Protože potkat skutečného a ne imaginárního člověka může být děsivé, musíte s ním být také člověkem, přijmout ho takového, jaký je, přijmout sám sebe, komunikovat, rozumět, kromě toho není tak snadné milovat živého člověka jako obrázek, který jsme si vytvořili sami a dokonale se nám hodí. Přitom za maskou se může skrývat každý člověk se všemi jeho výhodami i nevýhodami, hlavní je, že tohoto člověka ani nechceme znát. Proč? Máme nádherný obrázek! Pravda, náš vyvolený na tomto obrázku často není příliš pohodlný - dříve nebo později bude chtít dýchat trochu vzduchu.. Ukazuje se, že čím méně člověka znáte, čím méně s ním komunikujete, tím snazší je milovat mu. Takovou lásku můžete dokonce odložit na poličku a celý život obdivovat, vzdychat a trpět... A nelze říci, že někdo, kdo miluje city, není skutečný, zdá se mi, že city, pokud v duši vznikají, jsou vždy skutečné, jsou, samozřejmě, mohou mít různou hloubku a intenzitu... ale nemusí mít prakticky žádné spojení se skutečnou osobou. Ale tato maska ​​může být nasazena na různé lidi po celý život a nikdy nikoho z nich ve skutečnosti nepoznáte... Ale pokud má někdo to štěstí, že se zamiluje do skutečného člověka, a ne do jeho obrazu, riskuje, že se toho hodně naučí on a oni sami, pak tady začíná to nejzajímavější, protože často je dokonce nemožné pochopit, co přesně na člověku milujete, protože na něm milujete všechno a často i věci, o kterých se jaksi nezvykne psát v poezii, zdá se to příliš banální... A ještě jedna věc je pak strašně zřejmá, že toho člověka nikdo nemůže nahradit. Protože jiný takový už neexistuje. A nemůžete být s kýmkoli stejní, jako jste vedle této osoby. Myslím, že potkat a zamilovat se do skutečného a živého člověka je velmi vzácné a pokud máte takové pohádkové štěstí, postarejte se o svou lásku. Jen se o ni postarej... (Ilustrace: Rene Margrit "Lovers"")