Od autora: Nepořádek v bytě = chaos v hlavě = zmatek v duši... ...pamatuji si sebe jako dívku: na kolenou, s malým kartáčkem , čištění obrovského koberce v mém pokoji. Shhshiik-shshshiik... A vzpomínám si na tu hrozivou otázku, kterou z generace na generaci předávají matky svým dcerám: "Uklidili jste si pokoj?!" Tuto otázku jsem také položil. Tak letěla za dcerou a předala to dál. Nyní se to zastavilo. Protože to nevzbuzuje lásku k úhlednosti a super čistotě. Nemáme čas dát dětem čas, aby pocítily potřebu vyzdobit si svůj prostor. Protest! Děti často říkají: „Jen jsem chtěl uklidit, a pak moje matka začala křičet a já hned nechtěl…“. My sami protestujeme jako děti. Jak vyrůstáme, pokračujeme v protestech. Jdeme do stávky, získáváme svobodu, dokazujeme, že jsme dospělí, nezávislí a můžeme vypadnout, kdy chceme. Ale my chceme – nikdy! Dlouho jsem nebyla jedinou milenkou v domě. Bydlela s matkou, tchyní a babičkou. S matkou to bylo těžké. Když mi pomocí kvílení sirény jako lidského hlasu vysvětlila, jaké výhody má být spořádaná žena, nehádala jsem se. Já zase „shhshiik...shhshiik...“. Moje tchyně a babička mě nenaučily hospodařit. Stačila jejich tichá výtka v očích a myšlenky v hlavě, které jsem úspěšně přečetl. Když jsem konečně začala žít sama, první, co jsem udělala, bylo naplnit dřez nádobím a hrdě je neumývat. Svoboda! Dnes často slýchám od dospělých dívek: „Ach, jsem tak hrdá a moderní, nemá smysl plýtvat životem na úklid! Je zvláštní, odkud pochází tolik vynalezených metod, systémů a čisticích technik? Koho zajímají tuny článků a fotografií interiérových dekorací? Proč jsou vyvíjeny produktové řady pro domácí péči? Kdo z nás uklízí? Pokud jsou všichni svobodní a hrdí? Taky jsem líná a nerada uklízím. A nemůžu uklízet. Ale z nějakého důvodu už nechci „vystrkovat“ toto „plus“. Vůbec nemluví o mé nezávislosti a/nebo svobodě. Nesmysl! Moje svoboda a nezávislost jsou již hotovým faktem, který nelze vyvrátit úklidem a čistotou. Ale krása, pohodlí - to je to, co jsem najednou chtěl vidět ve svém domově. Nyní si přeji teplo a čistotu. Ideální domov je ještě daleko, ale já už nejsem pyšný a nedávám na odiv svou línou svobodu. Chci být ženou v domácnosti. Pro sebe, svou rodinu. To je můj domov. Ohniště, místo s určitou energií. Ať je to čisté. ...chodím za dcerou. Otevřu Stanley, otevřu pusu... ale pak se mi v hlavě ozvalo: „shhshiik-shshshiik...“. zavřu pusu. Než z něj vylezou nám všem známé věty: „jak budeš žít...už jsi holka...jak je ti let...budeš žena...jaký bude tvůj manžel, tchyně, sousedé, hosté říkají...“ Já vlastně svou dceru netrápím. Ano, ona sama je docela svobodná. Protože řekla to, za co jsem mnoho let bojoval. Řekla to tak, abych ji slyšel: - Moje skříň jsou moje Pravidla!!! A souhlasím. Bez jakéhokoli: „ještě jsi nevydělal ani korunu... zatímco já za tebe zodpovídám... a buď hodný... tehdy budeš... tehdy budeš... tehdy ...“ Ne, nechte ji být volná od samého začátku. Právě teď, ne „jen když“. On na to přijde. Ve 40 letech jsem na to sám teprve začal přicházet. A já, věčný rukavičkář, jsem si teď jistý, že Nepořádek v bytě = chaos v hlavě = nepořádek v duši. Ale nebudu to dokazovat. Ani mé dceři, ani dospělým dívkám. Nějak jsem dosáhl svého věku bez dokonalé čistoty. Nějak jsem se s tím hlasem v hlavě potýkal a protestoval. Teď všechno, - získal jsem svobodu v nepořádku, - mohu žít klidně v čistotě. Dnes, když nečekaně zavoláte a řeknete: „Surpriiiiise! Jaké je vaše číslo interkomu?", - Neupadnu do strnulosti. Nebudu se řítit po bytě rychlostí rovnou 3. patře výtahu. Nebudu muset nadávat, když jednou rukou vytrhnu kořínky vlasů spolu s natáčkami a druhou nohou strčím půl bytu pod pohovku. Ne! Budu jen rád za tvé překvapení. To je tak skvělé! V důsledku vnitřních i vnějších šetření jsem studoval několik systémů, kterézjednodušit úklid. Mnoho technik se mi líbilo, vešly mi do hlavy, byly vyzkoušeny a akceptovány, některé jsem vyvinul sám. Neříkám tomu úklid. Tomu říkám péče o domácnost. Věřte mi, bylo to pro mě těžké. Nikdy jsem žádnou objednávku neměl, nedělám si legraci. Ale teď mám jinou motivaci. „Neměla bych“, ale CHCI! Nezáleží na tom, jaké systémy, metody a triky používáte. Hlavní věc je, že by měly být zajímavé, krásné, ne složité a zábavné! Měli by pomáhat, ne trápit nebohou ženu. Rozvinul jsem základní principy, o které se s vámi podělím. Odstraňování nečistot. Udržování čistoty. Vytváření pohodlí. Krása... 1. Odstraňování nečistot. Vyhoďte staré věci. Spolu se starými věcmi a špínou u nás doma stagnuje energie. Zatímco vám ve skříni visí stará věc, ta nová se doslova a do písmene nemá kam schovat. Nejprve se musíte rozloučit se vším, co vám nepřináší radost, nehodí se, je staré, není krásné. Lidé jsou samozřejmě všichni různí. Ale každý si nechává věci. Někteří lidé se toho zbaví hned a zůstanou jen drobné. Někteří lidé si hodně uchovávají roky. Například jsem skládal a skládal. Někdo má věci „na zahradu“ (a ty na zahradu opravdu patří), já harampádí odkládám „na procházku se psem“. I když za celý svůj život nemůžu mít takovou smečku psů, abych se s tím vším musel potýkat. - Kde hledat harampádí? Existují pouze tři předložky: „on, under, in“. Věnujte 3 dny revizi. Není třeba uklízet. Jen hledejte věci k vyhození. ON (lednička, skříň...), POD (stoly, koupelna...), IN (sedačka, skříň...). Jak a kde jinde můžete hledat, co znečišťuje váš domov? Svůj domov musíte vidět okem zvenčí. Jedno malé osobní tajemství. Vyfoťte třeba kuchyň. A pak tu fotku vyfoťte černobíle. Pak... otočte fotku vzhůru nohama. A uvidíte něco, co obvykle nevidíte. Jste zvyklí na kočkou roztrhaný otoman? Nevšimli jste si předtím? Vaše konvice je stará a jsou na ní skvrny? Vypadají ty magnety na lednici hrozně? Páni! A vy jste si mysleli – krása! Nezáleží přesně na tom, jak se rozdělíte s nechtěnými věcmi. Hlavní věc je, že by už neměly být u vás doma! Věci, které jste našli a shledali nepotřebnými, mohou být: - Distribuovány. Je to snadné. Můžete ji vzít do útulku, kostela, sirotčince, přátelům a příbuzným. Vyhraďte si na to den nebo několik dní. Nakonec je můžete jednoduše vynést ke vchodu nebo je postavit poblíž. Věřte, že se pro ně najdou majitelé. V létě jsem rozebral tetě byt před rekonstrukcí, když byla na moři. Vytahoval jsem a vytahoval věci (ne své vlastní, nevadí mi to). Vynesl jsem je na lavičku v předzahrádce ve starých povlakech na polštáře. Po dvou povlakech na polštáře napěchovaných nánosy sovětského průmyslu už na mě vesele čekali. - Prodej. Možná jste při hledání našli věci, které byste neradi rozdávali, ale rozhodně je nepotřebujete. Nyní v každém městě existují fóra „blešího trhu“, kde se prodávají použité věci. Jedná se v podstatě o provizní prodejnu. Vyberte oblečení a předměty, které jste se rozhodli prodat (poté, co jste odevzdali ty zcela nepotřebné). Věnujte hodinu analýze. Hodina na focení. Jedna hodina na umístění. A prostor se uvolní a za peníze, které dostanete, si budete moci koupit to, co jste dlouho chtěli. Například jsem prodal tři klobouky, boty a boty, které jsem neměl na sobě tři roky! A koupila jsem si čepici, která mi dělá radost! - Hodit pryč. Obecně je to nejdůležitější. Otázkou není, kam vybrané věci umístit, ale jak se rozhodnout se s nimi rozloučit! Líbí se mi metoda declutteringu Fly Lady. Je lepší to dělat pravidelně, ale nejprve věnujte následující dva víkendy uklidnění. Všechno se počítá, včetně bonbonu, staré tužky, suvenýru bez tváře z doby před pěti lety a starých bot. Musíte posbírat 27 věcí do tašky a tuto tašku odnést do koše. Jak těžké je to na začátku! Osobně jsem zpočátku napočítal 27 drobností: mašle, obaly od bonbonů, hromady prachu. Když skončili, musel jsem to brát vážně. Byla to agónie: jak můžeš vyhodit krabici zpod Indačaj, oblíbený hrnek s ulomeným ouškem, náhubek milovaného pejska, který zemřel na stáří před 14(!) lety, dupačky mé dcery, které pletla babička (dceři je na minutu 15 let a dupačky se jí rozpadají v rukou), školní diář pro třetí třídu (a to už mi je 40), hudební kazetu(!) s „Modrntalking“, tucet zakrytých propisek, ošklivou rybu „Soči 2002“. ? Abyste se vyrovnali se smutkem z rozchodu, můžete si vzít tři tašky. Jedna je odpad, druhá je prodat/rozdávat a třetí je myslet. Do této třetí tašky budete dávat věci, které nemůžete dát do koše. Jakmile tuto tašku nasbíráte, zavážete ji a odložíte na týden stranou. Pokud jste ji do týdne nespěchali rozvázat se slzami v očích a křičeli „je dobře, že jsem ji nevyhodil!“, pak tuto tašku odneste do koše, aniž byste ji otevírali! To, co je uvnitř, opravdu nepotřebujete. 2. Udržování čistoty. Postupné kroky. Takže se snáze dýchalo, život se stal zábavnějším. Nyní musíme zachovat to, co se stalo. Můžeš uklízet. Není třeba provádět generální úklid. Dělejte jednu věc denně, není kam spěchat. Například dnes vytřete zásuvku v kuchyni, zítra umyjete podlahu a odsunete pohovku stranou. Nastavil jsem časovač na 35 minut. Když zazvoní, dokončím úklid, i když jsem vypral ne obě, ale jeden a půl šuplíku. Důležité jsou rituály. Stávají se z nich automatismy. Hlava a čas jsou osvobozeny. Rituály jsou ty činnosti, které se sami rozhodnete provést bez přemýšlení. Poskytují dobré výsledky. Nemusíte ztrácet čas rozhodováním. Již byla přijata. Dřív jsem si plnil hlavu línými otázkami: nejdřív ustlat postel, pak vzít psa na procházku, nebo naopak? Nejdřív umýt nádobí, pak napsat článek, nebo všechno zítra a teď jít spát? Ne! Nyní automaticky ustelu postel, jakmile mi padnou pantofle. Automaticky umyji tlapky svého psa a okamžitě vytřu podlahu na chodbě. Automaticky se učešu, obléknu se do pěkného domácího oblečení, pak automaticky 5 minut tančím po místnosti a odkládám věci, které tam nejsou. Tyto rituály si můžete vytvořit sami. Pouhé 3 dny, pozorujte sami sebe – co přesně vás nutí bolestně si vybrat: umýt se hned/později, udělat hned/později? Je dobré čistit, když jste na hraně. Zatímco čistíte, dáváte svému tělu fyzické uvolnění a negativita spolu se špínou zmizí. Jsi uražený? Rozzlobený? Jdi otřít horní část lednice! No, pokud opravdu chcete, můžete si z toho jednou za měsíc udělat „den don't give fuck day“. Ano, odmítám všechny systémy a zásady, nic neuklízím, nic nemyji, jdu si nečesat vlasy. Pár dní takhle - a vy sami vyletíte z gauče, abyste se zbavili všech těch prasečích hrůz. Jedna malá, ale důležitá nuance: předem si určíte „den kurva“. Třeba takové a takové datum příští měsíc. Dopředu! Pokud se to přiřadí samovolně (např. přijela přítelkyně nebo se chystáte do kina), další fáze bude: „Dneska to udělám taky, ale příští měsíc už to neudělám. vůbec." Vždycky to takhle začíná... A nekončí to. Tito. váš den by neměl záviset na okolnostech, jen jste si ho vybrali sami. Pravidelné úkoly si můžete vybrat podle svého uvážení. Předtím jsem například před výstavou svého psa umyl a česal čtyři hodiny! Teď ho pravidelně celý druhý pátek v sudých měsících myji. A každou třetí středu v měsíci utřu notebook a vyčistím klávesnici. Pozor na sebe, své zvyky. 3. Plnění. Nová energie. Už tam není žádné harampádí. Čistota se stává zjevnou. Nyní může být prostor naplněn něčím novým, krásným, svěžím, radostným. Mohly by to být nejrůznější nové krásné věci. Květiny. Záclony do kuchyně. Koberec do chodby. Váza na komodu. Energie vašeho domova se stane svěží, živá, jasná! Dům je čistý, může a měl by být vyzdoben, je pěkný. 4. Nebuďte ženou v domácnosti, ale Paní! Nyní jste strážcem krbu. Teplé, krásné a útulné. Neuklízíte, ale pečujete o svůj milovaný domov. Je důležité a příjemné, když máte krásné, pohodlné a čisté věci)