Od autora: Článek vyšel v časopise „Naše psychologie“ (2011) MŮŽE SE ČLOVĚK ZMĚNIT V poslední době ve své praxi často slýchávám tuto otázku dříve nebo později se potýkají s určitým vnitřním konfliktem: na jedné straně je změna k lepšímu skvělá, ale na druhé straně chcete zůstat sami sebou, neměnit se, neztratit svou vlastní individualitu vůbec rád měnit. Nějak se přizpůsobuje našemu světu a snaží se udržet ve stavu této adaptace (včetně defektu). Mnohé změny zpočátku vnímá s nevolí nebo se jim dokonce brání. Klasickým příkladem jsou závislí lidé (od tabáku, počítačových her, alkoholu nebo jiné osoby). Odnaučit závislého od uspokojování jeho potřeb způsobem, který si zvolil (kouření, pití alkoholu atd.), je velmi obtížné a někdy i nemožné, zvláště bez jeho přání existuje hypotéza, že /“lidé ano beze změny"/. Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by psychoterapie i samotná profese praktického psychologa vymřela, ale v současnosti pouze vzkvétá. Proč? Ano, protože tato hypotéza byla dávno vyvrácena – lidé se mohou změnit, pokud chtějí. Řeknu více - někteří jsou schopni se velmi silně změnit, každý psychoterapeut a zodpovědný klient, který terapii navštěvoval, s tím bude nejen souhlasit, ale bude schopen přesně naznačit, k jakým změnám došlo, MĚL BY SE ČLOVĚK nikdo? je povinen změnit sám sebe nebo se dokonce chtít změnit/: přítomnost psychických problémů je odpovědností a volbou každého. To znamená, že každý z nás na ně má právo. Jediným problémem je, že dělají život člověka mnohem méně šťastným, než by mohl být. Konflikty s lidmi, negativní emoce, nevhodné chování, nestabilní a nízké sebevědomí – to vše otravuje život. Zdravý člověk by neměl, ale /chce/ měnit to, co ho činí nešťastným. A to není svět, ve kterém žije, ani lidé, kteří ho obklopují, ale on sám – se svými nevyřešenými problémy se na svých konzultacích občas setkávám s lidmi, kteří se chtějí stát šťastnějšími, ale nechtějí na tom něco měnit sami za to. Každý takový klient věří, že se musí změnit ostatní – manžel, děti, šéf v práci, přítel atd. To znamená, že odmítá uznat skutečnost, že to byl on, kdo vytvořil jeho problémy, a přenesl veškerou odpovědnost za jejich výskyt na vnější svět. Někomu bude tato pozice velmi vyhovovat. Ve skutečnosti to z člověka dělá slabocha, otroka vnějších okolností – vždyť přiznává, že svůj osud a štěstí nemůže ovlivnit v míře, kterou potřebuje. Jakékoli přesouvání odpovědnosti je příležitostí nedělat nic pro dosažení našeho cíle, ale připravuje nás o možnost být pánem svého osudu. Ukazuje se, že převzetí určité odpovědnosti za vznik svých problémů je silnou pozicí, ve které si člověk může co nejvíce určovat svůj osud a v mnohem menší míře závisí na vnějších okolnostech. Není to to, o co všichni usilujeme, JAK ZMĚNIT SEBE, aniž bychom změnili SEBE Takže už jsme pochopili, že heslo „Přijmi mě takového, jaký jsem! ne vždy oprávněné. Někdy opravdu stojí za to v sobě něco změnit, pokud to vede k určitým problémům. Jak se ale změnit a přitom zůstat sám sebou Ve své praxi jsem objevil zajímavý vzorec – čím více problémů se člověku podaří vyřešit, tím více se /stává sám sebou/. Dovolte mi to vysvětlit na příkladu. Představte si, že „Skutečné Já“ je určité jádro, se kterým se rodíme a které rozvíjíme po celý život. K tomuto jádru se však v průběhu let, podobně jako ke kapustě, vrství naše psychické problémy (strachy, komplexy, potíže ve vztazích s druhými, potíže se zvládáním emocí, problémy se sebevědomím atd.). A to dost mění naši osobnost (čím víc, tím víc problémů je). TakVětšina lidí tedy v podstatě není sama sebou, ale obsahuje kombinaci „Opravdové já + moje problémy, které můžete změnit různými způsoby“. Každý z nás může přidat problémy do své osobnosti nebo je vyřešit. V prvním případě se člověk bude stále více vzdalovat od „skutečného Já“ a ve druhém se k němu bude přibližovat a přibližovat. Ukazuje se tedy, že se můžete současně měnit k lepšímu a být stále více sami sebou, pokud své psychické problémy řešíte NA CESTĚ K SOBĚ Problém č. 1: závislost na názorech druhých V dnešní době tento problém do jisté míry resp. další se vyskytuje u většiny lidí, což však ani v nejmenším nesnižuje jeho závažnost. Proč? Protože z toho pramení značná část všech obtíží ve vztahu k sobě samému, zejména - problém nestabilního, nebo nestabilního sebevědomí, kdy pod tlakem cizího názoru jeho specifický ukazatel, abych tak řekl, se neustále mění: jde nahoru a dolů, aniž by zaujal stabilní polohu. Jedním z hlavních cílů každého z nás je ale usilovat o zvýšení sebevědomí a sebevědomí, to však nelze, pokud je to snadno ovlivnitelné vnějšími okolnostmi Optimální řešení V tomto případě stojí před člověkem hlavní úkol práce s psychologem je stabilizovat vaše sebevědomí, snížit závislost na názorech ostatních lidí. Pokud máte takový problém, pak je pro vás nejdůležitější vytvořit a posílit určité „vnitřní jádro“ - vlastní představu o sobě, stabilní a založenou na objektivních kritériích. A samozřejmě se mu naučit důvěřovat. Ostatně právě kvůli takové nedůvěře jste se v minulosti spoléhali na názory jiných lidí, a ne na své, považovali jste je za málo spolehlivé Problém č. 2: strach z neúspěchu Jistě jste slyšeli, že strach Neúspěch je jedním z hlavních strachů, které člověku brání realizovat se tak, jak by si přál, brání mu v dosažení cílů, úspěchu a pochopení vlastních možností a limitů. Tento strach je velmi jasným příkladem problému, který vám brání být sami sebou. Myslím, že toto je již jasné. Jak to ale porazit Optimální řešení Nejlepším řešením je samozřejmě strach z neúspěchu překonat v psychologické konzultaci. Při samostatné práci se strachy si můžete ublížit, aniž byste znali obecné zákonitosti fungování psychiky (například to, že mnohé strachy nelze zcela odstranit, protože plní ochrannou funkci). Psycholog může nabídnout desítky způsobů, jak se strachy pracovat, přičemž každý z nich není v žádném případě horší než ten druhý. To zahrnuje práci s obrazem strachu a rozpracování důvodů jeho výskytu, techniky kreslení, racionální techniky a behaviorální techniky (využívající pozitivní a negativní posilování – „mrkev“ nebo „klacky“) a práci se strachem prostřednictvím tělo a rozvoj obecných dovedností pro zvládání negativních emocí atd. Specialista vám pomůže vybrat přesně ty metody práce, které pro vás budou nejúčinnější Problém č. 3: deprese Je zajímavé, že hlavní psychickou příčinou deprese je to, že si člověk nemůže dělat, co chce, nebo se v něm něco děje. život, který nechce, ale není schopen toto změnit. Například žena, která je kvůli hypotéce nucena sedět v práci, kterou nemá ráda, nebo hudebník, který svůj talent v životě nenašel uplatnění. Proč je tento důvod společný pro všechny deprese? Protože to souvisí se samotnou podstatou chápání tohoto pojmu. Člověk postupně ztrácí zájem o život, ve kterém není místo pro to, co chce, místo toho ho okolnosti „nutí“ dělat něco jiného. Ukazuje se, že deprese je reakcí na neschopnost být sám sebou v požadované míře Optimální řešení K tomu, abyste se z deprese dostali, potřebujete především sami sobě pomoci najít sílu a motivaci jít dál. Pak si musíte uvědomit, že mnoho překážek, které jste si sami vymysleli, ve skutečnosti neexistuje, protože existují stovky a tisíce různých způsobů, jak dosáhnout stejného cíle,.